20.výročí "poprvé na obloze"

Výročním dnem je 1.6. a byl to jeden dětský den a jedno dětské přání a jeho splnění. Začalo to dávno a mám to asi v krvi. Jsem v pořadí třetí létací generace v naší rodině a kdo bude další se uvidí... První sen o létání těžko vypátráme. Možná se narodil se mnou. Ostatní prvenství už dokážu sestavit. Jsou to má "poprvé" a ostatní prvenství včetně prvenství naší školy.
1989 - můj první let s tátou na motorovém rogale a pak i ve větroni, první sólo na plachťáku a taky první stoupák. 1990 - první rozbité letadlo a taky první let na padákovém kluzáku jménem Cirus.  1991 - první závody a hned první záložák. 1992 - má první firma a tím i já jako první továrnice v oboru výroby padáků. 1994 - první česká instruktorka paraglidingu. 1995 - poprvé ve vleku a powerkiting. 1996 - první tandem-pilotka. 1997 - poprvé na paramotoru. 1999 - poprvé skočím z letadla. 2000 - poprvé závodím na paramotorech. 2001 - první provozní inspektorka LAA ČR. 2002 - první potomek jménem Vítek. 2004 - první pilotka v motorové reprezentaci a poprvé letím Airbusem. 2005 - můj první titul a vůbec první absolutní mistr republiky. 2006 - první vítězství ženy v disciplíně na ME a titul Vicemistra Evropy k tomu a náš tým jako Mistři Evropy poprvé. 2007 - poprvé letím Boingem a poprvé do Číny a přivezu si první vítězství ženy v discipíně na MS a titul druhého vicemistra světa a náš stříbrný tým, závěrem roku se pak jako první žena stanu Nejlepším sportovecem roku 07 v paramotorech. 2008 - první oficiální No.1 mezi ženami v paramotorech Evropy a znovu náš tým jako Mistři Evropy (už podruhé) a poprvé mám piloťák na letadlo - větroně a poprvé se učím řídit ultralight. 2009 první plán, jak zkusit světový rekord...
 
A příjdou další výzvy... třeba jako ta o napsání knížky o těch dvaceti letech na obloze okolo padáků. Knížka o padácích a lidech, co na nich létají a vyrábějí je a taky na nich učili skákat a létat nejen mě. Lidech, kteří u toho byli se mnou a pomohli mi k mým "poprvé" a k mým prvenstvím. Bude o mě a o nich. Jsou tu stále se mnou. Jsou v mém týmu nebo aspoň v mých vzpomínkách. Jsou na severu, na jihu, jsou všude, kam jsem za ta léta zabrousila. Znám jejich prvenství, pocity, motivace a pamatuji si, jaké to bylo poprvé... na vlastní kůži i jako jeden z členů týmu.
 
Ten pocit jaké to je poprvé, když... jsem zažila hodněkrát, protože jsem toho chtěla hodně vyzkoušet. Možná i díky tomu jsem se dodnes nezapoměla bát. Je to kouzlo, kterému se říká vzrušení. Vím, že mě čeká ještě pár takových horkých skvělých chvilek. Můj seznam přání není zdaleka vyčerpaný. Stejně jako seznamy lidí okolo mě. A co Vy a váš seznam? Každé POPRVÉ je krásné. Možná i proto jsme jako škola zkusili být v něčem první. Teď jsme první jižanská škola textilního létání, ale ta prvenství začala už dřív - na severu. 2001 - Parafly jako první oficiální navijákové středisko na letišti aeroklubu (Díky Šantáne!) 2005 - Parafly jako první český pořadatel PRE-WorldCupu v paralgidingu (díky Honzo!) a první oficiální veřejné vystoupení paraglidingu na leteckém dni a první letecký den společně s armádou AČR (díky Šembero!). 2006 - první český pořadatel PWC v historii českého paraglidingu (díky Honzo!)a první partner Svazu MPG LAA ČR a první motorové soustředění nových taletů (díky Franto!). 2007 první realizovaný grant pro rozvoj a popularizaci motorového paraglidingu(díky kluci!díky Hugo!). 2008 první škola jako hlavní partner Českého Poháru v paraglidingu a vznik a první ročník ParamotorXcontestu (díky PGwebe!) Je toho víc a část toho se dá najít v sekci "o nás" a v referencích.
 
Naší prací je umožnit a ukázat lidem okolo nás, jak se dá zkusit nová "poprvé" v jejich životě, později v létání a jednou třeba i prvenství v jejich sportu a disciplínách. My známe obojí. Jsme školou více než tří Mistrů Evropy. Víme, že počet prvenství pro velikost radosti není rozhodující.
 
Za mě osobně. Jde o to, zkusit své POPRVÉ a říct si, jak s tím dál naložím. Je to vlastně START a pak už je to jako letět : Letím dokud chci, tak jak to jde, baví mě to, učím se nové věci a nepočítám, protože vím, že poprvé je jen jednou. Když letím nebo padám, vnímám jestli je to nahoru nebo dolu. Je to o gravitaci a jedno bez druhého nefunguje. Udržet se v pohybu - to je ta radost! Možná je to jako JOJO, jednou dole, jednou nahoře a pak zas naopak, ale o tom je přece život! Jde o to užívat si to, kdekoliv zrovna jste. Na zemi i na obloze. Čím déle se udržím v pohybu, tím víc bude "pod zemí" na co vzpomínat.  Zkuste to taky. Po přistání, až přijde konec, bude fůra času na rozbory, co tedy bylo vlatně špatně. Když ale budete mít štěstí a nebo za odměnu, budete moct odstartovat znovu ;-)
 
Přeji všem svým přátelům, kolegům, zákazníkům i konkurentům co nejdelší let a život v pohybu! Nejen na obloze.
MíšaM.