Memorial Air Show 2009 a 100 let Aeroklubu ČR

Letos už po desáté s podtitulem 100.let Aeroklubu České republiky a zároveň předání štafety o „Volné evropské nebe“ v rámci leteckého předání českého evropského předsednictví  Švédsku. To vše jako letecký den s tradicí osmnácti let. Letecký den jako tradice i  výzva do budoucnosti. Byli jsme u toho.
 
M.A.S. jako historie. Historie jako vzpomínka na druhou světovou válku, na její veterány a stroje. Stejně jako ubývají pamětníci, ubývají i stroje z těch dob. Letošní ročník přivítal některé z nich. Slíbených strojů bylo víc, ale pro tu myšlenku a vzpomínku to neubralo nic z atmosféry, která je s akcí už dlouhá léta spojena. M.A.S. se vyvíjí a kromě historie žije i současností. Slavit výročí Aeroklubu na takto historicky laděné akci byl skvělý nápad. Měli jsme příležitost vidět současné a zasloužilé aeroklubové stroje, které by v automobilové hantýrce již mířili do kategorie „pasta“ a veterán. Letadla ale nestárnou tak jako auta a lidé a tak vidět defilé zástupců flotily aeroklubu naživo a v takovém zastoupení najednou společně ve vzduchu.To je radost pro všechny fandy českého letectví. Je fajn, když u té oslavy a společných plánů můžete být jako LAA ČR. Nejen po boku Jana Brskovského jako druhý komentátor za „textilní letectvo“. Jsem také služebně mladý plachtař, co má historii aeroklubu i v rodinném albu a za sebou sedmnáct let života v Roudnici nad labem.
 
M.A.S. a letadla. K vidění bylo mnoho. Z historických B-25Mitchel, JAK-3, Spitfire, DH-100 Wampire, skupinu čtyř BU-131. LAA ČR a ultralehká zastoupili Highlander, skupina Fascination z UL-JIH a přilétnuvší hosté vzduchem, své vystoupení měl roudnický JOJO WINGS s paraglidingem a paramotory zpestřené navijákovými vzlety tandemu se závěrečným bombónkem v podobě B.A.S.E. seskoku. Činili se i parašutisté z AN2 na CRW padácích, přesnosťáři a para-vlajkonoši. Seskok z Blaníka a společná slétanost Zdeňka Karhana na  padáku a Vlasty Dvořáka v L-13 jako „místní specialita“. Za akrobaty byli k vidění Red Bulls z Jaroměře v čele s ing.Radkou Máchovou, sólové vystoupení SU-31, poslanecká posádka na Z-526 a také Petr Biskup. Bezmotoroví Přemek Vávra na Foxu a Ramert s L-13 v designu Kamikadze. Za vrtulníky R-22 a MD-520N a vojenské Mi-24. Vojáci navíc přidali L-159, JAS 39 Gripen, průlet AN26 a vládního speciálu Airbus A319. Aeroklubovým bombónkem byla  exibice se společným vzletem sestavy 15ti ak-strojů Z-526, Z-50, L-200, Z-43, Z-142, AN-2 a L-60S Brigadýr. Impozantní! Pro pobavení pak sestřely balónků skupinou Z-142 to vše po dva dny a na obloze stále něco k vidění.
 
M.A.S. jako současnost. Současnost, která žije a umí v sobě skloubit historii s novými výzvami. Současné létání je o radosti. Letecký den v Roudnici přizval všechny. Historii, sportovce, LAA ČR, armádu, nadšence, rodiny s dětmi… Piloti, letadla a výcvik je dnes především mírovou záležitostí a vojenská účast historická i současná pak připomínkou, že to tak nebylo vždy a že armáda má stále dost úkolů. Naštěstí jinde a pro nás doma se spojuje s účastí na leteckých show, akcích a službě pro veřejnost a na vzdálených zahraničních misích jako vzdálená kulisa. Z leteckých dnů si lze vybírat a různé z nich mají různé zaměření a myšlenku. Letecký fanda je rozmazlován a veřejnost v podobě nelétajících rodin a přátel letectví má možnost strávit hezký den nebo v tomto případě víkend ve společnosti létání. M.A.S. je jednou z nich a kromě atraktivních klenotů nabízí i tradici. Stojí za tím spousta práce. Zvednout od pohovek a hostit na svém území desetitisíce návštěvníků je něco, co skutečně posoudíte a oceníte, až když zkusíte pro své sousedy uspořádat alespoň dětský den pro vaši vesnici. Roudničákům se to daří už 18!let.
 
M.A.S. a děti. Neposedí, potřebují kolotoč, cukrovou vatu a suvenýry. Přesto vnímají atmosféru a letadla jsou její kulisou. Letadla vstupují do jejich podvědomí a vzpomínek skrze nás a společné chvíle. Letadlo samo nevyvolá pocit. Ten je na dospělácích, přístupu a informacích. A navíc to děti musí bavit! Jinak jen pokrčí rameny, spočítají vrtule a všimnou si jestli je zelené vojenské nebo barevné sportovní. Letecký den je od toho, aby se dozvěděli víc než z knížek a obrázků. I proto jsme v rámci programu a komentátorských vstupů zařadili pro děti soutěž, letos na téma padáků. Zúčastnilo se bez mála sto rodin a dětí. Vědomosti překvapili a potěšili. Každé dítko, co přijde a líbí se mu program a atmosféra, pak přijde s rodiči znovu. A každý další ročník může srovnávat. Stejně jako rodiče a ostatní. Pamatuji všech 10. ročníků. Jako divák, jako účinkující. Dnes už si dva ročníky pamatuje i náš syn. Takhle nějak lze pojistit budoucnost všech leteckých dnů J
 
M.A.S. pro budoucnost. Budoucnost se dělá každý den. Včetně těch leteckých. Chcete-li ovlivnit budoucnost, chce to odvahu a nové nápady. Těch, kteří nelétají bude vždycky více než nás létajících. Je proto fajn mít možnost zprostředkovat jim kus té atmosféry a naší radosti. Navíc je to i příležitost předat více informací o našem létání a třeba i potížích. O vzdušném prostoru, o letištích, zákonech a zákonodárcích, co mají na naše létání a životy mají vliv. Originál leteckého fandu může přítomnost politiků dráždit. Na druhou stranu takový společně strávený letecký den není rozhodně zbytečný. Vidět politiky létat nejen jako pasažéry, ale jako piloty notabene v akrobatickém vystoupení, to se hned tak nepoštěstí. Třeba pro demonstraci toho, že na „našem létání“ pracujeme společně právě s politiky a že ta společná snaha má i své výsledky. Vlasta Dvořák jako prezident Aerokulubu Roudnice a dnes i Aeroklubu České republiky o tom ví své. Sama prvotní myšlenka na uspořádání této akce byla visionářská a tak každý další ročník přináší novou myšlenku a příležitost i pro budoucnost.
 
M.A.S. a myšlenka volného evropského nebe. To je jeden z těch výsledků, kde myšlenka potřebuje předat a realizovat. K takovému leteckému předání evropského předsednictví patřilo sobotní odpoledne,kdy před slavným bombardérem Mitchell putovala z rukou ministra dopravy České republiky Gustava Slamečky  k velvyslankyni Švédského království Catherine von Heidenstam česká „Morava" L-200 vypálená laserem ve skleněném kvádru, to vše přesně v okamžiku průletu čtyřky českých L-159 a švédských gripenů s českými armádními piloty. To je víc než výzva. Je to odvážný pokus a odvážné zadání. V kulisách leteckého dne na trávníku s červeným kobercem je to víc než obřad mezi čtyřmi zdmi bez oblohy. Švédové tak zároveň s předsednictvím přebrali od Česka úkol pokračovat v uvolnění evropské oblohy pro sportovní letectví. České republice se to sice zatím dosáhnout nepodařilo,ale sama nedávno otevřela svůj vzdušný prostor pro Německo, Rakousko a země Beneluxu a to je slušný základ pro další odvážné.
 
M.A.S. jako umění nadchnout. Teď tedy jako vyvrcholení dvouleté snahy od vzniku myšlenky a nyní na téma jejího předání. Jednotné evropské nebe jak pro „velké" tak i sportovní létání - to je o zrušení hranic uvnitř Evropské Unie. Troufli byste si osobně něco takového požadovat? To kouzlo nadchnout a získat příznivce je o odvaze. Ta spočívá v tom, že nebudete dělat, co chtějí jiní, ale budete jiné přesvědčovat o tom, co chcete vy. Stejný je osud i této airshow a stejný je osud lidí s ní spojených. Pozorovala jsem tenhle tým v čele s Vlastou Dvořákem dlouhých sedmnáct let přímo v Roudnici. Nestala jsem se tam aeroklubákem, ale o to lépe a s odstupem bylo možné sledovat vývoj této akce i celého týmu. Určitě stojí o pochvalu, určitě to kvůli pochvale nedělají. Tečou tam nervy, je to spousta práce a úsilí od místních až po vzdálené příznivce, spolupracovníky, sponzory. Chvílemi společně, chvílemi proti všem a navzdory potížím. Umí se pochválit sami a věci, o kterých jsou přesvědčeni, že jsou správné, budou prosazovat. Díky nim a především odhodlání a energii Vlasty Dvořáka a jeho týmu lze najít nadšení i sám u sebe. Je to nakažlivé a neodolatelné. Zřejmě i proto lze v jejich blízkosti vidět historii a budoucnost v jiných než šedých barvách.
Memorial Air Show 2009 je za námi. Je čas vyhlížet nové 2011.
Bedem tam
MíšaM