Paradelta show Raná 2010 a pouťování na Řípu

Raná je naše druhá adresa. Je na naší trase JIH - SEVER a zpět. Stejně jako další školy jí využíváme pro její skvělé zázemí a podmínky. Letos jsme zde zahájili sezónu návštěvou tradiční výstavy a kromě pomoci při její přípravě se pak mohli podívat, co má kdo nového a co kdo přivezl na chlubení. Bylo toho dost a bylo fajn se tam vidět i s našimi žáky, dnes již piloty a kamarády z celé republiky.
 
Přijelo jich hodně a nechyběla ani "moravská klika". Díky super počasí se létalo a létalo a vrčelo a pak zase létalo potichu a nejtižší byl balón, odkud se i skákalo... Odzkoušet sedačky, nové stroje z letošní nabídky, promluvit s výrobci v podobě těch nejvyšších šéfů a pak to všechno probrat v Ponorce. Přítomen byl i jeřáb pro odvážné a zkoušku jejich záložáků. Návštěvníci se rozprostřeli po celém kopci a bylo na co koukat a o čem povídat a užívali jsme si sluníčka a pohody, která je na Rané neopakovatelná, především pro každého z nás, který jí nese v sobě z dob svých začátků létání. Připili jsme si na zdraví našich nejmladších potomků, na úspěch této sezóny a rozloučili jsme se s novými žáky, kterým to začne za týden...na Rané!
 
Naše další putování pak vedlo do Roudnice nad Labem, kde jsem na pozvání prezidenta Aeroklubu ČR moderovala parašutistickou soutěž v rámci Řipské pouti jako pohár ČR v přesnosti přistání. Málem jsem jako komentátor na přání organizátorů skočila "do práce" z letadla na padáku. Kdo však někdy na této soutěži viděl, jak obtížné jsou tam podmínky a kde se nachází cílová matrace ... tak neodsoudí naše společné rozhodnutí, že tam radši dojdu po svých... další ročník je zase za dva roky, tak snad příště. Na Hosíně se přesnosťáři množí nejen tradicí, tak se dohodnu na doučování :-)) A radost o to větší, že na stupních vítězů stanul budějcký aeroklubák nejvyšší - předseda našeho hosínského aeroklubu - Pavel Pígl a odvezl si z pod Řípu stříbro!
 
Zdejší pouť je na svátek sv. Jiří. Tou dobou jsem  vyndavala ze zimního úkrytu i svůj soutěžní stroj a zahajovala přípravu a tréning. Je to úžasné datum, kdy opravdu vychází počasí, stejně tomu bylo i letos. Pro mě to bylo setkání s Řípem po dvou letech. Vše při starém, vše na místě. Dnes už ho nevyhlížím cestou domů jako můj syn, ale spíš jako bod v mé historii a radostné budoucnosti pohledem z jiného kopce. Říp je u Roudnice jediný kopec široko daleko a taky les. To mě k němu jako jižanské rodačce vždy táhlo. Teď už tedy jen na návštěvě u přátel, se kterými je fajn se vidět a společně něco zažít. Třeba tuhle soutěž, možná letecký den M.A.S. 2011, příprava historické knížky a společné vzpomínání, výcvik a další aktivity Parafly na severu.
 
Kostky jsou vrženy! Vítejte v nové sezóně :-)
MM